Ukázka z knihy (kapitola Jak lze med nejsnadněji učistiti?)
Med i ten nejlepší má vždy jakousi zvláštní příchuť, proto se ho v lékárnách, jakož i v domácnosti jakožto náhrady za cukr jen tenkrát může upotřebiti, když jej vší příchuti uměle zbavíme.
Chceme-li med vší příchuti a vůně zbaviti a jej řádně vyčistiti, rozpustíme jej ve vodě a skrze řidší plátno jej přecedíme, a sice pokud je ještě teplý. Jestliže zhoustl, přidáme ještě trochu vody, pěnu s vrchu sebereme, pak opět znovu procedíme a necháme na teplém místě tak dlouho, až se voda zvolna vypaří a med nabyl opět přiměřené hustoty.
Do dvou dílů vody rozmícháme jeden díl medu, do kteréhož hodíme jeden neb dva kousky čerstvého dřevěného, všeho prachu prostého uhlí.
Tento způsob přečišťování medu (Mel depuratum) možno již proto každému doporučiti, poněvadž jest jednoduchý, v každé domácnosti možný a že tímto způsobem ani náhodou, ani zúmyslně na své hodnotě ztráceti nemůže.
Z rozdrcených neb rozmačkaných plástů lze med čistý, průhledný vydobýti, když plásty ty na dobro rozkrájíme a dáme je na žíněné síto, ne příliš husté, kteréž pak postavíme nad nějakou větší nádobu na př. mísu a necháme blíž teplých kamen asi 48 hodin státi, až med skoro všechen do nádoby vykape.
Po uplynutí této doby vykapal zajisté všechen skoro čistý med do nádoby, kterýž v několika dnech zhoustne, ano často brzy zcukrnatí, načež dá se v uzavřené nádobě, nejlíp hliněné neb do suchého sklepa, kdež dvě až tři léta vydrží, aniž by zkysal.
Co zůstalo na sítě vězet, dáme buď včelám do úlu, aby si veškeré zbytky medu z vosku roztaveného vyssály, aneb kdo včel nepěstuje, polije tento zbytek voštin studenou měkkou vodou tak, až vše pokryto vodou, nechá je pak v nějaké míse po několik dnů ve sklepě státi. Během toho času několikrát čistou vařečkou smíšeninu tu promícháme, načež dáme ji opět na síto, z kteréhož do mísy kape již kalnější med, kterýž učistíme tím, když jej dáme v pocínovaném kotli zvolna as půl hodiny obvařiti, načež procedíme jej opět skrze lněné plátno. Tento přečištěný vodou rozředěný med necháme u teplých kamen až do přiměřeného zhoustnutí státi. I tento med je pak též trvanlivý a nemá žádné příchuti ani vůně a hodí se k připravování jakýchkoliv pokrmů neb nápojů.
Takovýmto způsobem přečisťuje se též i med uherský neb americký lékárnách.
Zbytek, toť se rozumí, rozpustí se na vosk.
Novější způsob přečištění medu záleží v tom, že použijeme k čistění medu bílé smurky (bolusu). Na 1 kilogram medu vezmeme 60 gramů šminky (bolusu) a dobře pomícháme pak s vodou. Na 2 díly medu dáme asi 3 díly vody. Takto na pocínovaném kotli promíchaný med povaříme as dvě neb tři hodiny. Když se med takto povařil, odstavíme jej z plotny a po několika minutách sebereme s vrchu veškerý šum. Pak procedíme tento ještě horký med skrze ssací papír neb lněné plátno, dáme buď do emailované neb porcelánové nádoby, v níž jej necháme až do zhoustnutí ustáti.
Tímto způsobem lze i ten nejkalnější med učistiti, tak že je pak rovněž tak průhledný a čistý, jako med na medometu za studená dobytý.
Zcukrovatělý, stvrdlý med snadno proměníme v průhledný a řídký med, když nádobu s tímto medem postavíme do teplé vody, neb jej dáme na teplých kamnech zvolna rozhřáti.
Čím méně tepla k rozpuštění medu použijeme, tím jest med světlejší a tím též chutnější. Při větším varu ztrácí med na lahodnosti a je vždy tmavší barvy.
Dobrý med má býti prost všech látek dusičnatých, hustý skoro jako tuk nějaký a zrnitý. Průhledný aneb průsvitný tento med zavání příjemně, je sladký, jen poněkud ostré chuti, v ústech lehko rozpustný.
Chce-li kdo medu použiti ku slazení na místě cukru, tomu radíme, aby jej dříve v nádobě nějaké na teplé plotně zvolna dal povařiti. Mezi vařením nechť pět neb šestkrát vstrčí do něho kus žhavého železa. Načež vleje do roztaveného tohoto medu něco málo dobrého čistého líhu a sice na 1 kilogram medu 1 lžíci líhu, čímž zbavíme med veškeré příchuti, a můžeme jej jakožto sladidla velmi dobře upotřebiti, ano je pak mnohem sladší než cukr. Má-li se medu použiti na místě cukru na slazení pokrmů, a zvlášť na zaváření neb nakládání ovoce, tedy jej aspoň dvakrát mírně povaříme a dáme jej hodně zhoustnouti na teplých kamnech.
Kdo si chce druhého obvaření uspořiti, rozřeď jej před vyvářením trochu vodou, proceď skrze plátno, ve kterém několik kousků dřevěného neb kostného uhlí se nalézá, aneb při vaření, vstrč do něho několikrát ono žhavé železo, o čemž jsme se již dříve zmínili.